Darované Srdce 8.

Autor: T-KAY

„Tome, já.... musím si to rozmyslet,“ řekl mu Bill a moc dobře věděl, že mu tahle nabídka nedá spát.

„Dobře, neboj nebudu na tebe tlačit. Jen jsem řekl, co si myslím,“ usmál se Tom, zvedl se z podlahy a sedl si k Billovi.

Ten mu instinktivně položil hlavu do klína. Nevěděl, proč to udělal, ale když už na něm ležel, nechtěl vstát. Koukal se Tomovi do jeho překvapených očí a usmíval se. Po chvíli se i Tom na něj usmál a jak překvapením zvedl ruce, tak je položil. Jednu ruku položil na Billovo bříško a druhou ho hladil ve vlasech. Bill přivřel oči. Bylo mu to opravdu příjemné.

Tom ho lehce hladil po vlasech a sledoval, jak Bill zavírá oči.

„Jsi roztomilý,“ řekl s úsměvem Tom.

„Co? Ne to nejsem,“ odporoval mu Bill a otevřel oči.

„Ale jsi. Jsi hodně impulzivní, ale kupodivu mi to neva. Jinýho člověka bych asi poslal do háje, ale tebe ne,“ vysvětlil Tom.

„Já... omlouvám se jestli to přeháním,“ Bill se zase posadil a sklopil pohled k podlaze.

„Ale já to nemyslel zle. Mě se to na tobě líbí. Nebyl bys to pak ty,“ usmál se na něj Tom a posunul se na posteli blíž k Billovi.

„Tome... já... nechci přijít o naše přátelství kvůli tomu, co jsem ti včera řekl,“ řekl Bill a rychle objal Toma kolem pasu.

„Nepřijdeš,“ ujistil ho Tom a dál tam tak seděli v tichosti.

**

Za 3 měsíce

Pomalu se vše halilo do vánočního fenoménu. Dokonce i Toma vánoční duch pohltil. Chtěl Billovi udělat radost. Kolikrát procházel kolem obchodu s hudebními nástroji. Viděl tam krásný mikrofon. Přesně pro Billa. A teď když se blížily Vánoce, tak chtěl Billovi udělat radost. I když na jeho návrh ještě Bill neodpověděl, chtěl ho tím přesvědčit.

Tom stále Billa navštěvoval, chodili spolu ven a užívali si sněhu, který začátkem prosince napadl.

Když už byli venku dováděli jako malí kluci. Jen Bill se musel šetřit.

„Bille, ne-e-e-e,“ zakřičel Tom, když na něj Bill házel sněhovou kouli.

„Smůla!“ zasmál se Bill, když už letěla koule vzduchem.

Tom se snažil vyhnout, ale koule ho zasáhla do ramene.

„To si vypiješ!“ vykřikl Tom a rozběhl se na Billa.

„Aaaaaa!“ zapištěl Bill a dal se na útěk.

Nedaleko místa, kde blbli Bill s Tomem, se procházeli Tomovi přátelé Gustav s Georgem.

„Hele je to divný. Už ani za náma nechodí kvůli zkouškám. Dřív to bylo, že nás do zkoušení doslova hnal, ale teď je jeho hlavním zájmem Bill. To už o něčem vypovídá ne?“ zeptal se Georg.

„Já nevím. Je fakt, že si ti dva rozumějí. Všiml jsem si, že Bill Toma kolikrát pozoruje,“ odpověděl Gustav.

„No... Bill o sobě řekl, že je gay, ale že se mu líbí Tom o tom nic neříkal. Je ale zvláštní, že od tý doby co se tu Bill objevil, Tom neflirtuje a neloví skalpy,“ přitakal Georg.

„No právě, to je divný. Vždycky byl Tom děvkař, ale najednou se zklidnil,“ přikývl Gustav.

Géčka akorát dorazila k místu, kde oba chlapci dováděli. Nemohli z nich spustit oči.

„Vidíš to taky?“ ozval se Georg stále sledující dvojici před nimi.

„Vidím,“ odpověděl stroze Gustav a oba sledoval.

Sám Gustav uznal, že by spolu tvořili opravdu hezký pár. Ale pořád tu byla Tomova pověst a taky rychlá změna. Sice je pozoroval, ale zase nechtěl vypadat jako idiot nebo něco podobného a zavolal na ty dva.

„Kluci, můžem se přidat?“ ozval se parkem Gustavův hlas.

Jak Tom tak Bill se na ně otočili.
„Jasně, pojďte,“ zavolal zpátky Bill.
„Bille,“ otočil se na něj Tom.
„Klidně ať se přidaj, já si stejně potřebuju odpočinout,“ řekl Bill.

Věděl, že se má šetřit, ale s Tomem na to trochu zapomínal.

„Je ti špatně?“ Tom jako by se mávnutím kouzelného proutku změnil na starostlivého přítele, i když spolu nic neměli.

„Ne, jen jsem se zadýchal. Musím se taky šetřit,“ odpověděl Bill a šel se posadit na lavičku.

Tom se na něj jen smutně koukal a pak se připojil ke Gergovi a Gustavovi. Okamžitě se rozpoutala koulovačka.

Bill to celé s úsměvem pozoroval a v duchu uvažoval o vánočním dárku pro Toma. Od Géček si nenápadně zjistil, co má Tom rád za muziku a teď leželo album Samyho Deluxe poclivě schované v jeho psacím stole. Ale přemýšlel ještě nad jedním dárkem.

Věděl, že Tom hraje na kytaru, ale ještě ho neslyšel. Napadlo ho, že mu koupí novou kytaru a spolu s tou kytarou řekně jemu a Géčkám svoje rozhodnutí.

Bill byl tolik zabraný ve svých myšlenkách, že si ani nevšiml, že se k jeho třem kamarádů nějaká blonďatá slečna. Nebo spíš se blížila k Tomovi.

Když Tomovi zakryla oči, polekaně se otočil.

„Jess? Co tu děláš?“ zeptal se jí překvapeně Tom.

„Co by? Přišla jsem za tebou,“ pokrčila rameny zmíněná Jessica.

„No to je sice pěkný, ale co chceš?“ Tom ani nechápal proč je tak nepříjemný.

Bylo to už dlouho, co tihle dva nebyli spolu. Ale tenkrát to ani Tomova chyba nebyla. To ona ho podvedla.

„Tomi, lásko, neskutečně moc se mi po tobě stýská. Co takhle to zkusit znovu?“ usmála se na něj.

„Jesico ty ses pomátla ne? Jak zkusit znovu? A i kdyby, zase si najdeš nějakou bokovku. Na tohle nemám. A navíc, je tu někdo jinej. Přišlas pozdě,“ řekl Tom a než stačil jakkoliv zareagovat ucítil na svých rtech ty její.

To zpozoroval Bill. Celé to sledoval a nemohl uvěřit svým očím. Nejhorší bylo, že nic z jejich rozhovoru neměl šanci slyšet. Byl od nich dost daleko. Ale když viděl jak se s ní Tom líbá, nahrnuly se mu slzy do očí, rychle vstal a utíkal pryč odtamtud.

Když doběhl domů těžko se mu dýchalo, oči měl plné slz a tváře mokré.

„Billí, co se stalo?“ zeptal se ho Andreas, když ho takhle uviděl v předsíni.

„Nic. Jen jsem blbej a zamilovávám se do někoho, kdo není dostupný,“ vzlykal Bill.

„Billí, to bude v pořádku,“ Andy ho objal a snažil se ho utěšit.

„Nebude. Nikdy. On má holku,“ Bill Andyho taky objal a plakal mu v náručí.

„Já... Billí... nevím jak ti pomoct,“ řekl a kolíbal ho v náruči.

„Nikdo mi nepomůže. Nikdo,“ šeptal Bill pořád dokola.

Mezitím v parku měl Tom co dělat, aby se odtrhl od Jessicy.

„Jessico, dost. Mezi náma je konec,“ vykřikl Tom a ustoupil o dva kroky od ní.

„Ale zlato, přece nezahodíš šanci být zase spolu?“ koukala na něj roztouženým pohledem.

„Zahodím a jak rád. Jsi jen děvka a všichni to vědí. Navíc jsem řekl, že tu je někdo jinej,“ řekl Tom klidně a kouknul se na lavičku, která teď zela prázdnotou.

Polekaně se otočil na Géčka.

„Kde je?“ zeptal se rychle.

„Kdo?“ zeptal se Gustav.

Oba ho najednou nechápali.

„Kdo asi. Bill přece,“ skoro to vykřikl.

„Vždyť je na la-“ zasekl se Georg, když viděl stejně jako Tom, že je lavička prázdná.