Danger of This World 10.

Vidíte snažím se polepšit a proto sem házím další díl :)

Autor: T-KAY

„Tome!“ Tom ucítil na svém rameni něčí ruku. Otočil se.

„Hmmm...“ zamručel. Tolik si přál být u Billa.

„Tome, doktor mi řekl, že to Bill vzdává. Musíš tam jít,“ řekl ztrápeně Tay.

„Vzdává? To ne! Počkej jak za ním? Vždyť tam nemůžu,“ řekl Tom a oči se mu rozšířily strachem.

„Tady doktor tě zavede do přípravny, kde si oblečeš plášť, rukavice a roušku a zavede tě na sál. Byl to můj nápad. Snad, když ucítí tvojí přítomnost, začne opět bojovat,“ vysvětlil brunet.

„Myslíš, že to pomůže?“ zeptal se Tom s trochou naděje v hlasu.

„Zkusit se musí všechno,“ vložil se do toho doktor a Tom tedy přikývl.

Nezbývalo mu nic jiného než jít pomalým krokem za doktorem. Ten ho zavedl do místnosti, kde se omyl a oblékl do pláště a následně ho připraveného zavedl na sál.

Naskytl se mu nepříjemný pohled. Bill ležel na operačním stole a u jeho nohy se skláněli dva chirurgové. Zrovna jim asistentka nesla na nějakém tácku kousek něčeho, co vypadalo jako kůže. Nejhorší pohled byl ale na přístroj udávající srdeční rytmus. Bill ho mě opravdu slabý. To poznal i Tom.

Doktor ho popohnal v chůzi a přistavil mu židli u Billovy hlavy. Tolik se Tomovi chtělo brečet, ale musel být silný.

„Co tu dělá? Tohle je sterilní oblast,“ ozval se jeden z chirurgů.

„Nebojte kolego. Je tu za pacientem. Nechceme ho přece ztratit,“ uklidňoval ho ten doktor, co přivedl Toma.

„No to jistě že ne,“ povzdechl si a dál se věnoval operaci.

Tom se stočil pohled opět na Billovu tvář. Vypadal tak nevinně. Rukou v rukavici se lehce dotkl jeho tváře a jemně ho po ní pohladil. Billovi se jako zázrakem zachvěla víčka. Musel to být ale nějaký reflex, protože Bill byl pod silnou anestezií. Tudíž totálně mimo. Naklonil se ještě víc němu a začal mu něco šeptat.

„Billí, nesmíš mě tu nechat. Ne po tom, co jsem ti neřekl, co k tobě cítím. Nevzdávej se, sakra. Buď tu se mnou. Jestli odejdeš, tak si tě na druhý straně najdu a nakopu ti ten tvůj malej roztomilej zadek. Tak se vzchop. Čekám, že to nemíníš vzdát. Já to taky v tom autobusu nevzdal. Byl jsem pořád u tebe, i když jsi byl v bezvědomí. Vykašlal jsem si i na Kristen, kterou se pak pokoušel zachránit Tay, jen abych mohl být u tebe. To je ti málo? To mám jít mezi ty nakažený a jít za tebou? To chceš? Tomu nevěřím. Ty mě tu chceš. Vím to. Tak mě tu laskavě nenechávej a vzchop se.“

Víc už neřekl, protože slzy, které tak dlouho zadržoval, začaly tiše téct po jeho tvářích. Jako by ale jeho proslov měl nějaký účinek a Billovo srdce začalo bít silněji. Tom překvapeně otočil hlavu k přístrojům a jen rouška na jeho obličeji skryla nadšený úsměv. I doktoři byli překvapení. Rychle se ale věnovali Billově noze a přibližně po půl hodině už dělali poslední steh. Tom tam s Billem byl až do konce operace a poté ho musel na chvíli opustit, když ho sanitář odvážel na jednotku intenzivní péče. Na chodbě si ho ale odchytil ten samý doktor, co předtím.

„Vůbec nechápu jak jste to udělal,“ řekl s úsměvem.

„Já nevím,“ řekl Tom a vyčerpaně se posadil na jednu ze židlí lemující stěny nemocnice.

„Co jste mu to tam říkal? Slyšel jsem jen šepot. Vím nic mi do toho není, ale ten chlapec hned na to začal konečně bojovat,“ zajímal se mladý doktor.

„Ať se opováží to vzdát jinak mu na druhý straně nakopu zadnici,“ až teď se svým slovům Tom trochu zasmál.

Doktor se snažil vstřebat to, co mu Tom řekl a pak se taky rozesmál. Přišlo mu to vtipné.

„Kdy za ním budu moct?“ zeptal se po chvíli Tom.

„Myslím, že dnes už vás k němu nepustí. Ale zítra přijďte. Navíc jsem slyšel, že jste přijeli akorát z jedné mise, tudíž i vy si potřebujete odpočinout. Jděte domů, vyspěte se a zítra ráno vás tu budu osobně čekat,“ řekl mu už klidněji doktor.

„Ne nemůžu ho tady nechat,“ řekl dred a v očích byl jasně vidět strach o černovláska.

„Nebojte se. Zde je v nejlepších rukách. Sám dohlídnu na jeho uzdravování. Zítra vás tu čekám, ale teď už běžte,“ vyháněl ho doktor.

I když se dredáčkovi nechtělo, musel uznat že má ten mladý doktor pravdu. Byl jak fyzicky, tak psychicky vyčerpaný. K východu ale šel doslova šnečí chůzí.

Když ale vyšel ven, překvapilo ho, že před ním stojí zbytek týmu. Jenn se slzami v očích k němu přišla a pevně ho objala. Tom jí byl za to dokonce i vděčný.

„Dostane se z toho?“ zeptal se do ticha Nick.

Tom k němu zvedl hlavu. Vypadal teď opravdu vyčerpaně.

„Je na jipce. Ale doktor říkal, že by se měl brzo probrat. Nejspíš ale nebude nějakou dobu zatěžovat tu nohu,“ odpověděl mu.

„A co Generál?“ ozval se Tay.

„No vidíš, za tím taky musím,“ vzpomněl si Tom.

„Proč? Kvůli tomu, co udělala ta dilina Billovi?“ divila se Jenn.

„Ne. Jen mu mám přijít říct, jak je na tom Bill. Nevím jestli v té garáži vůbec zaregistroval, že jsem mu řekl, že to způsobila Kristen,“ vysvětlil dred.

„Půjdu s tebou,“ řekl Tay rozhodně a Tom na to jen kývl.

„Bill má opravdu dobré přátelé,“ usmál se smutně Tom.

„Jsme i tvý přátelé,“ usmála se povzbudivě černovláska.

Kdyby nebyl Tom unavený asi by ho to potěšilo, ale teď by nejradši byl u Billa. Ani si neuvědomil, že ho Jenn táhne do auta. Uvědomil si to, až když v něm seděl.

„Co? Kam mě vezeš?“ divil se.

„Přece k vám do bytu. Pokud se nejdřív nevyspíš, tak sebou sekneš. To přece nechceš. Bill tě bude potřebovat čilýho,“ usmála se Jenn, nastartovala a jela k Billovu bytu.

„Chtěl bych být s ním,“ vzdychl Tom a hned na to si zívl.

„Budeš. Ale až zítra. Už teď tu usínáš,“ usmál se Tay, který řídil.

Tom neměl jinou možnost než vyjmečně mlčet. Byl opravdu vyčerpaný. Ale zároveň nedokázal zabrat.

Uběhlo několik minut než auto zastavilo před domem, kde měl Bill svůj byt. Pomohli polospícímu Tomovi z auta a následně i do bytu a postele. Jakmile ho položili do měkkých peřin usnul.

„Musí bejt hodně zničenej z toho, co se stalo,“ řekl Jenn, když se usadili v kuchyni. Nemohli tu nechat Toma samotného. Báli se toho, kdyby ho tu nechali samotného.

„Je. Vždyť jsi ho doslova do toho auta tahala, když nevnímal,“ přikývl Tay.

„Kdyby ta kráva aspoň uměla mířit, byli by tu teď spolu. Tak krásně jim to začalo,“ posmutněla černovláska.

„No tak. Bill se z toho dostane. I když asi bude muset vynechat pár misí, ale to zvládnem. Mají spoustu času jen na sebe. Bill navíc od Andyho smrti tolik nezářil jako teď s Tomem. Toho kluka nám snad poslali z nebe něco co,“ usmál se Tay povzbudivě.

„To je fakt. Bill je usměvavější. I jeho úsměv je upřímný,“ usmála se i Jenn.

„Úsměvy všech. Všichni jsme měli falešné úsměvy, přiznej to. Bill je takový sluníčko tohodle týmu. Pokud ono nesvítí, tak jsem rozmrzelí i my,“ řekl, položil před ní hrnek kávy a posadil se k ní.

„Takovej náš soukromej dobíječ. I tak... nemusel tak dopadnout, když by nám ten starej páprda nepřidělil do týmu vlastního fracka,“ rozčilovala se Jenn a sevřela ruce v pěst.

„Klid Jenny. Má co zasloužila,“ řekl Tay uklidňujícím tónem a objal jí.

„Ale stejně. Co udělal Bill, že to musel schytat. A ještě tak mizerně,“ špitla Jenn a přitulila se k Tayovi ještě víc.

„Bill neudělal nic. To je právě to. Kristen jen nedokázala unést to, že jí Tom odkopl,“ řekl tiše Tay Jenn do vlasů.

Oba pak zůstali v tichosti kuchyně. Tedy do chvíle kdy Jenn zvedla hlavu a podívala se Tayovi do obličeje. Čas jako by pro ty dva přestal existovat. Koukali si navzájem do očí a jejich obličeje se k sobě pomaličku přibližovali. Než si uvědomili co se děje, už se líbali, jako by to byl jejich poslední polibek v životě. Tay objal Jennifer kolem pasu a ta mu naopak omotala ruce kolem krku.