Warning: Tento blog podporuje incest a homosexualitu.

Zároveň jsou zde povídky, které jsou o slavných osobnostech, ale nejedná se o žádné urážky nebo pomluvy.

sobota 6. července 2013

Štěstí nebo jen náhoda?! 3.



Autor: T-KAY

Pairing: Het, Terry/Richie


Bolelo mě celý tělo a byla jsem strašně unavená, tak jsem zase usnula. Asi v 10 hodin dopoledne mě vzbudil něčí rozhovor. Pootevřela jsem oči a zjistila jsem, že se Krista s Richiem baví o mně s doktorem. Rychle jsem zase oči zavřela a poslouchala jsem.




"Doktore, co jí je?" ptal se Richie.
"Ale já vám nemohu nic říct, protože nejste z rodiny," odpověděl ten doktor.
"Ale doktore, já to musím vědět. Nikoho jinýho tady nemá. Jen mě a tady Kristýnu. Ona je její nevlastní sestra a já jsem její přítel," řekl Richie. Cože??? Určitě lhal, tohle by nikdy neřekl. Jo, řekl to, aby mu ten paličatej doktor řekl, co mi je.
"Tak to je jiná," řekl doktor. Ufff!!! Skočil na to!!
"Slečna ztratila vědomí kvůli selhání organismu. Ta slečna buď brala nějaké léky anebo hodně dlouho nespala," co??? Co to kecá za blbosti?! To snad ze mě dělá feťáka?! Tak to ne!!
"Dobře doktore, my už se o zbytek postaráme. Kdy jí pustíte?" ptal se pořád Richie.

Což mi přišlo divný! Krista vůbec nemluvila, mluvil jen Richie. Na co si to hraje?! Na mýho ochránce nebo co?!

"No... pustíme jí až se probere. Ale to může i pár dní trvat,"
Uvažovala jsem, jestli mám otevřít oči, ale ne počkám a vyslechnu si celý rozhovor.
"A nešlo by to dřív?" zeptal se honem Richie. To víš, že šlo! Já už jsem vzhůru.
"Bohužel ne, pane Stringini. Je to jen na ní," řekl ten doktor a odešel.
"Do hajzlu!!!"zanadával Richie.
"Richie, nechceš to snad udělat?!" vyjela na něj Krista.
"A co jinýho nám zbejvá? Tak jak se o ní tady staraj bych dokázal doma a ještě stokrát líp," řekl Richie.
"Richie, neblbni. Já věřím, že se brzo probere. A už nekřič," uklidňovala ho Krista.
"OK! Už jsem klidnej. Ale nedokážu tady jen tak sedět a nic nedělat, když tady leží holka, kterou miluju, v bezvědomí."

Cože??? To snad není pravda. Vsadím se, že až otevřu oči, tak zjistím, že je to jen výplod mé fantazie. Potom jsem uslyšela šoupání židle o lino a pak mě někdo chytl za ruku. Ten někdo byl Richie!! Už jsem nechtěla čekat. Taky proto, že chci vědět pravdu.
Pomalu jsem otevřela oči. Všichni už byli vzhůru a bavili se mezi sebou. Pootočila jsem hlavu a uviděla Richieho. Jak jinak, že?! Seděl tam, hlavu měl skloněnou a po tváři mu tekly slzy. Abych na sebe upozornila, stiskla jsem mu ruku. Okamžitě zvedl hlavu a nádherně se usmál. Volnou rukou jsem mu setřela slzy. To už zpozorovali ostatní a okamžitě se nahrnuli k posteli. Richie mě stále držel za ruku, zatímco mě Krista málem umačkala. Ostatní se smáli a objímaly mě a byli šťastní. Richie pořád brečel, ale teď štěstím.

"No tak dost! Vždyť jí umačkáte," smál se Jay.
"No to je pravda," řekla jsem, ale do smíchu mi nebylo.

Bylo mi spíš do pláče, ale slzy ne a ne téct. V jednu chvíli jsem snila, jak potkám US5, poprosím je o podpis atd.… a v druhý chvíli mi moje kámoška lhala. Rok chodí s Chrisem a Richie o mně ví snad všechno. To je až moc štěstí najednou.

"Jak jsi na tom? Už je ti líp?" ptal se Jay.
"Jo ujde to, bylo i líp," řekla jsem.
"Aspoň že tak," řekl.
"To jo, ale jak na tebe řvaly ty holky to bylo taky luxusní," smál se Izzy.
"IZZY!!!" zařvali na něj všichni unisono. Já jsem se dusila smíchy.
"Lidi, můžu vás poprosit, jestli byste mě tu s Richiem nechali chvíli o samotě?" zeptala jsem se po chvilce.
"Jo, jasně," řekli všichni.
"Díky. Je to pro mě totiž moc důležitý," vysvětlovala jsem.
"Neděkuj, to je v poho. My to chápem," řekl Chris.
"Tak zatím," dodal a zavřel za sebou dveře.

"Richie, prosím, teď chci slyšet pravdu," začala jsem.
"Tak povídej," odpověděl Richie.
"To jak jsi říkal Kristě, že mě miluješ, jsi myslel vážně?" řekla jsem. A doufám, že mi opravdu řekne pravdu.
"No víš, Krista mi o tobě vyprávěla a pak, jak jsi jí volala, tak jsme byli u ní," řekl.
"Richie, prosím! Vyklop to," naléhala jsem na něj.
"Jo, máš pravdu! Moc to protahuju. Když mi Krista ukazovala tvoje fotky, tak…no, zabouchl jsem se. A když jsem tě pak viděl, tak jsem nelitoval toho, že jsem se do tebe zamiloval. Je to, jako bych tě znal celý život," vysvětlil mi.
"Bože," vydechla jsem.
"Co? Je něco špatně?" ptal se trochu vyděšeně.
"Ne, nic není špatně. Ale já….." odpověděla jsem.
"Copak ty? Vadí ti, že jsem se do tebe zamiloval?" zeptal se smutně.
"Nevadí mi to. Jenže jsem o tomhle vždycky snila," odpověděla jsem. Panebože, co to melu! I když je to pravda.
"Tak se ti sen splnil. Ale taky se trochu bojím," řekl. Cože??? Čeho se tak může bát.
"Čeho??"
"No toho, že necítíš to samý co já. Že mě nemiluješ," to mě podrž. Jestli ho nemiluju? To je hustej vtip. Zabíjela bych kvůli tomu, že ho miluju.
"Ale Richie. Já tě miluju. Milovala jsem tě celou dobu. Akorát jsem nevěřila, že by sis mě všiml. Nevěřila jsem ani tomu, že bych tě někdy potkala. Vždyť jsem obyčejná holka…" řekla jsem.
"A já jsem zase obyčejnej kluk," skočil mi do řeči.

Tak a jsem v háji! Nevím co mu na to říct. Seděla jsem na posteli a nevědela co mu říct. V tu chvíli se ke mně naklonil a začal mě líbat. Bože!! Objímal mě a pomalu pokládal zpátky na postel, když v tom se otevřely dveře pokoje a vešla Krista s ostatníma.

"Wow! Richie, ty se nezdáš," řekl Izzy a začal se smát. Richie se k němu otočil.
"Izzy, já tě asi zabiju," řekl Richie a rozeběhl se proti němu.


Blbli jak malý kluci. Musela jsem se smát. A za chvíli jsme se smáli všichni. Náš smích přivolal sestru, když vešla do pokoje byla pěkně nabroušená.
"Co to tu vyvádíte? To děvče má mít klid!" rozkřikla se. Ale pak se koukla na mě a rychle odběhla. Po chvilce se vrátila i s doktorem.
"Á, slečna se probrala. Jak vám je?" začal se ptát.
"Je mi dobře. Vlastně víc než dobře," řekla jsem. Přesněji řečeno, byla jsem absolutně šťastná.
"Tak to jsem rád. Odpoledne můžete jít domů," řekl a přitom mě prohlížel.
"Doktore, nemohlo by to jít dřív?" zeptala jsem se trochu zoufale.
"No, jestli se cítíte tak dobře na to, aby jste mohla odejít teď, tak můžete," řekl doktor. Hurá!!!!
"Děkuju mockrát," strašně moc jsem byla ráda. Aspoň jsem tam nemusela zůstat.
"Není zač! Já jdu tedy vyřídit papíry a vy se můžete připravit na odchod. A pánové, jestli nechcete abych zavolal ostrahu, tak toho pošťuchování prosím nechte," řekl doktor.
"Rozkaz!" smál se Izzy a přitom zasalutoval.
"Ano, samozřejmě," řekl Richie.


Naštěstí doktor odešel a já jsem šla do sprchy se převléknout.

Žádné komentáře:

Okomentovat