Vyvolení 4.

Další den ve vile panovala opravdu napjatá atmosféra. Tom s Bille a Mikem se uchýlili do sauny, která

jim zajišťovala aspoň trochu klidu a odlehčení před blížícím se večerem. Oba se snažili Billa uklidnit, že se vrátí z duelu zpátky do vily. I Bill si to přál. Chtěl být s Tomem co nejdéle. Předchozí večer si spolu povídali dlouho do noci. Leželi natisknutí na sebe, i když Bill měl hlavu na Tomově hrudníku a Tom ho výskal ve vlasech.

Bill se proto modlil, aby se vrátil zpátky. Rozhodně nechtěl vypadnout hned první týden. Vidina toho, že se vrátí a bude mít šanci poznat Toma o něco lépe než doposud ho lákala. Nechtěl si nic připouštět, ale už jen Tomova blízkost mu vždycky zvedla náladu.

**

Zato Billova malá sestřička u nich doma byla jak na jehlách a jejích maminka z měla hlavu skoro jak

pátrací balon.

„Mami, že to Bill vyhraje, že jo?“ zeptala se za to ráno už poněkolikáté.

„Já myslím že ano, Emily. Co jsem zjistila, tak si ho lidé oblíbili. Teda sousedi určitě,“ usmála se při

odpovědi.

„Byl by asi hodně smutný, kdyby jel domů, co?“ zeptala se zvídavě holčička.

„To určitě. Sama jsi poznala, že má toho Toma rád,“ objala jí její maminka.

„Sluší jim to spolu,“ přikývla Emily.

„To ano. Tak pojď. Musíme se obléct a vyrazit do studia. Uvidíme Billyho,“ zasmála se a popohnala svou dcerku k pohybu.

Obě se šly obléct nějak reprezentativně, ale i tak to nepřeháněly. Pak už na ně v autě čekal jejich soused, který se uvolil k tomu je odvážet do studia vždy, když bude Bill v duelu. Zároveň Simone doufala, že to nebude moc často. Přeci jen znala psychiku svého syna. A tohle by na něj bylo opravdu moc.

Asi o hodinu později už seděly obě v autě, které směřovalo do studia Vyvolených.

**

Ve vile se zatím nic nedělo. Tedy až do chvíle, kdy se na obrazovce v obýváku objevilo, že mají vyvolení zprávu. Kolem šel akorát Erik. Došel tedy pro poštu a všechny svolal na zahradu. Martin si toho všiml a vykoukl ze sauny. Erik mu řekl, že mají poštu. Martin se tedy otočil na kluky a přetlumočil jim to.

Bill s Tomem se tedy zvedli a vyšli ven.

„Dobře, že jste tady. Tohle se týká i tebe Bille,“ řekl Erik a začal číst. „Vyvolení Bille a Rino. Duel se

kvapem blíží, tak si běžte sbalit a kufry naskládejte do garáže. Až bude čas, Terrensee se vám

přihlásí.“ znělo ve vzkazu.

Bill si povzdechl a s Tomem za zády se vydal do ložnice, kde si začal balit. Martin mu z garáže přinesl

jeho kufry, které si do vily přinesl sebou a tak se dali do balení. Ona chlapci Billovi pomohli, aby měli

ještě trochu času. Chtěli Billovy myšlenky ještě na chvíli odpoutat od blížícího se duelu.

**

O hodinu a půl už Bill i Rina seděli ve studiu a mluvili s Terrensee. Bavili se o důvodech jejich hádek a

Bill se tak konečně dozvěděl pravdu. Pohled upíral na svou rodinu, která mu samozřejmě držela pěsti.

„Myslím, že je čas ukázat si výsledky. Abyste věděli, jak budeme postupovat, tak nejprve se objeví počet hlasů a pak teprve fotky. Rozuměli jsme si?“ zeptala se jich Terrensee. Oba napjatě přikývli a jejich pohledy se stočili k obrazovce.

„Takže první číslo je?..... 15 879 hlasů. Zatím nevíme pro koho, ale číslo je to velké. A teď druhé číslo

je...... 9 653 hlasů. No je vidět ten rozdíl. Docela by mě i zajímalo, kdo vyhrál na plné čáře, ale to až po

reklamě,“ řekla Terrensee a vše na chvíli utichlo.

Všichni ve studiu mohli vidět reklamu, kterou viděli ti, co seděli doma u televize. Bill raději sklopil hlavu k zemi a pozoroval podlahu. Bál se podívat na svou maminku, bál se podívat na obrazovku, na kterém teď svítila ty dvě čísla. Neskutečně se bál, že půjde domů.

Reklama končila a Bill se odhodlal zvednout hlavu. Přece nebude před lidmi vypadat jako slaboch.

„Jsme zpět u duelu mezi Billem a Rinou. Už jsme se dozvěděli kolik přišlo hlasů. Teď ale musíme zjistit, jaký počet komu patří. Můžeme tedy?“ zeptala se Billa a Riny a oba přikývli.

„Myslím, že stačí jedna fotka. Poprosím tedy o fotku soutěžícího, který dostal méně hlasů,“ ozval se hlas moderátorky a oba se otočili na obrazovku.

Chvilku se nic nedělo, až se tam objevila fotka Riny. Znamenalo to, že Bill se vrací do vily. Ten jen

nevěřícně koukal na obrazovku a dlaně měl na ústech. Nemohl tomu uvěřit. V očích se mu zaleskly slzy a diváci ve studiu jásali.

„Tak Bille, pojď ke mně,“ vyzvala ho Terrensee a Bill vstal. Došel k ní a objal jí. „Řekni, čekal jsi, že se

vrátíš?“ zeptala se ho.

„No... i když mi to Tom s Martinem pořád opakovali, nechtěl jsem jim věřit. Takže jsem tohle nečekal,“ odpověděl Bill rozechvělým hlasem.

„Viděla jsem tvůj výraz překvapení. No nic. Je čas aby ses vrátil do vily,“ řekla a poslala ho východem

směrem k vile.

Bill ještě před odchodem všem zamával a pak zmizel za dveřmi. Terrensee se otočila na Rinu.

„Pověz, Rino, čekala jsi to?“ zeptala se tentokrát jí.

„Čekala. Bill je totiž hodně silný soupeř a o tom jsme se přesvědčili. Nezachovala jsem se vůči němu

férově, ale upřímně říkám, že doufám aby se tam udržel co nejdéle. Tohle ukázalo, jak lidé vnímají Billa,“ odpověděla jí hnědovlasá dívka.

„To bylo hezky řečeno. Takže myslím, že se teď podíváme na Billův návrat,“ řekla Terrensee a ukázala

rukou na obrazovku.

Bill pomalu vycházel ke dveřím do vily. Nechápal se, ale moc se tam těšil. Mával všem těm lidem, kteří

tam čekali a jásali. Pak ale zmizel za prvními z dvojích dveří do vily.

Jásot byl slyšet až na zahradu vily. Kdo by se taky divil. Všichni zpozorněli a byli jako na trní. Téměř

všichni obyvatelé vily vyšli na zahradu, čekajíc na vítěze. Mezi těmi, co byli na zahradě byl i Tom.

Doufal, že to co řekl Billovi se splnilo a vejde dovnitř právě Bill. Trochu je napínali, aby to mělo ten lepší efekt. Pak se ale ozvalo cvaknutí zámku a do vily vešel Bill.

Tom se k němu rozeběhl a hned ho objal. I pár dalších obyvatel se přidalo a gratulovali Billovi k vítězství.

Tom ho ale nechtěl pustit a pořád ho objímal.

„Já ti to říkal, já to věděl,“ usmál se na něj.

„Jasně ty jasnovidče. Páni... ulevilo se mi, když jsem viděl, že se sem vracím,“ zasmál se Bill upřímně.

„To věřím,“ usmál se Tom taky.

„Byla tam i mamka s Emily. Bylo krásné je vidět. Měl jsem pak větší jistotu, ale to čekání.... bože,“

zaskuhral Bill a s Tomovou pomocí vešli do obýváku, kde se za pár chvilek objevila na obrazovce

Terrensee.

„Ahoj Vyvolení,“ usmála se na ně.

„Ahoj Terree,“ pozdravili jí všichni.

„Jelikož se vrátil Bill, tak je vám jasné, že domů jde Rina. Jsme tu taky proto, aby se s vámi rozloučila,“

řekla Terrensee a kamera zabrala Rinu.

„Ahoj lidi, no.... musím se s váma rozloučit, ale ten týden s váma byl super. Holky... nějak to tam zvládněte. A Bille.... moc se omlouvám, a ty víš za co,“ promluvila Rina a na tvářích pár děvčat ve vile

byly vidět i slzy. „Takže ahoj lidi,“ zamávala jim.

„Ahoj Rino,“ řekli všichni a obrazovka zhasla.

Všichni si pak šli po svých. To samé i Bill s Tomem. Jelikož v ložnici nikdo nebyl, zalezli si tam. Tom

pomohl Billovi vybalit těch pár věci, co měl sebou v malém kufříku, ale to větší vybalování je čekalo až

druhý den. Bill si sedl na postel a po zádech spadlo do peřin. Tom se tomuhle gestu zasmál. Přišlo mu to roztomilé.

„Billy, jsi tak roztomilý na to, že ti je dvacet,“ smál se dred a položil se vedle něj.

„Nejsem roztomilý!“ vyjekl Bill naštvaně.

„Ale... snad se nezlobíš?“ zeptal se překvapeně a dál pozoroval černovláskův profil.

„Prostě nejsem roztomilý, to je celý,“ odvětil černovlásek a zavřel oči. „Tolik jsem se bál, že už pojedu

domů a nebudu mít možnost tě ještě líp poznat,“ řekl Bill po chvíli.