Čas jakoby ubíhal strašně rychle, a už zbývalo jen pár dní do svatby. Asi týden před svatbou přijeli jak
moji biologičtí, tak i adoptivní rodiče spolu s Evou, Chrisem, Kris a skoro dvouletým Chrisem. Úplně se rozplývali, když viděli dvojčata. Zbývaly asi dva dny do svatby a už jsme dozařizovali absolutní
drobnosti. Svatební šaty byly pečlivě uschované, aby je Richie nemohl najít. A že se o to už několikrát
pokoušel.
"Lásko, takhle to nebude překvapení." namítala jsem.
"Sakra, ta zvědavost mě ubíjí." řekl pokaždé.
Richie měl koupený nádherný bílý oblek. Den před obřadem jsem byla nesmírně nervozní a Kris spolu
se Sarady a Lucy mě uklidňovaly.
"Terry, bude to probíhat stejně dobře jako na zkouškách." klidnila mě Kris.
"Tobě se to řekne, ty už to máš za sebou." oponoval jsem jí.
"Neboj, taky jsem byla nervozní. Taky jsem šílela. Všechno bude dobrý." vysvětlila Kris.
Částečně jsem se uklidnila. Všechny čtyři jsme byly v ložnici, tak jsme sešly dolů za klukama.
"Kde jste byly, holky?" zeptal se Izzy.
"Nebuď zvědavej, brouku!" odbyla ho Lucy.
Všichni jsme se samozřejmě zlomili smíchy v pase.
"Slyšeli jste to?" zeptal se naoko dotčeně Izzy.
"Jo, slyšeli. Je z tebe podpantoflák!" řekla jsem mezi jednotlivými výbuchy smíchu.
"Tak to teda nejsem. Lucy, teď to schytáš!" vykřikl Izzy a začal Lucy honit po celým domě.
Všichni jsme se náramně bavili. Asi za pět minut jsme ze shora zaslechli, jak Lucy na Izzyho něco křičí. Všichni jsme samozřejmě byli zvědaví a šli jsme jsme nahoru.
"Dobře, že jste tady. Jayi, skoč mi k nám pro ty plyšový pouta." řekl Izzy, když jsme se objevili ve dveřích ložnice pro hosty.
"Zapomeň na to." vyjela na něj Lucy.
Nemohla se moc bránit. Izzy jí seděl na stehnech a ruce jí držel za hlavou.
"Co za to?!" zeptal se.
"Izzy, nech jí. Ona je v tom nevinně. To jak jsem si tě dobírala, je z mojí hlavy." zastala jsem se jí.
"No počkej!" řekl Izzy, pustil chuděrku Lucy a šel po mě.
"Opovaž se!" stoupl si přede mě Richie.
"Máš štěstí, že tu máš Riche, jinak bych tě ulehtal k smrti." pohrozil mi.
"Ani ve snu, Izzy. Už na ní nemůžeš. Rich si jí bude dost solidně bránit." smál se Jay.
Pak už jsme tu naší skvadru rozpustili. Kluci spolu s Lucy odešli a já, Richie, Chris a Kris jsme šli nahoru, hrát si s prckama. Ten den uběhl strašně rychle a už byl večer a chystali jsme do postelí. Prckové naštěstí už spali, tak jsme měli čas na sebe. Po úžasné společné koupeli, jsme spokojeně leželi k sobě přitulení v posteli.
"Už se to blíží." řekl do ticha Richie a přitom mě hladil ve vlasech.
"To jo... za pár hodin budu paní Stringini!" řekla jsem zasněně.
"Těšíš se?" zeptal se mě.
Evidentně ho bavily moje vlasy, protože si s nima pořád hrál.
"Strašně moc." řekla jsem.
"A co uděláš jako poslední věc, jako slečna Watrin?" zajímal se.
"Zneužiju tě!" řekla jsem se smíchem v hlase a začala jsem se po něm sápat.
Richie vůbec neprotestoval, právě naopak.
"Tak to si nechám líbit!" řekl a oplácel mi polibky stejně vášnivě.
Po úžasném sexu jsme oba nazí vyčerpaně usnuli. Ráno mě vzbudil nařízený budík v šest. Moc se mi
vstávat nechtělo, ale měla jsem hodinu na zkulturnění, tedy to minimální zkulturnění. Asi ve třičtvrtě na
sedm klepaly holky na dveře a já jsem se už čtvrt hodiny snažila probudit Richieho. Když se mi to stále
nedařilo, rozhodla jsem se být naposledy ta krutá slečna Watrin a tak jsem vyšla z pokoje a šla jsem do
koupelny, kde jsem vzala kelímek a naplnila jsem ho studenou vodou. Pak jsem šla zpátky do pokoje a
tu ledovou vodu jsem mu vylila na hlavu.
"Áááá, co to sakra... do háje... já zaspal... já jsem vůl... zaspal jsem vlastní svatbu... Terry mě zabije!!!"
vyskočil do sedu a začal zmatkovat.
"Lásko, nezaspal jsi. Ale už je nejvyšší čas vstávat. Mám být za půl hodiny v kostele, aby jsme to tam
doladily." řekla jsem.
Richie se v tu chvíli tvářil klidněji.
"Aha... tak já se jdu pomalu oblíkat... uvidíme se u oltáře. Budu ten v bílém obleku." řekl a políbil mě.
"A já budu ta v bílých svatebních šatech, kdyby sis náhodou nebyl jistý." odpověděla jsem.
"Neboj." řekl a znovu mě políbil.
Pak jsme mohly konečně vyrazit. Kostel byl docela blízko, tak jsme tam dorazily za deset minut. Asi po
půl hodině dorazili oboji moji a Richieho rodiče s prckama. Já, Kris, Sarady a Lucy jsme se mohly jít
konečně převléknout. V jedné vyhrazené místnosti, kde jsme se i převlékaly, na nás čekala i kadeřnice s
kosmetičkou. Celá úprava zevnějšku nás čtyř trvala asi hodinu a čtvrt. Pak jsem, už tedy nachystaná,
nervozně přešlapovala po místnosti. Najednou se otevřely dveře a dovnitř vešel Izzy.
"Jéé, sestřičko, tobě to sekne!" lichotil mi.
"No tak... díky!" vykoktala jsem ze sebe.
"Jsi hodně nervozní, co?" zeptal se.
"To jo... ale už né tolik. Jen mám pocit, jakoby to nebylo perfektní. Jakoby něco chybělo." postěžovala
jsem si.
"To samý říkal i Rich." přemýšlel nahlas Izzy.
V tu chvíli mě napadlo, zeptat se na prstýnky.
"Izzy, máš prstýnky?" zeptala jsem se ho.
"Jo, počkej chvilku." řekl mi a začal je lovit po kapsách.
"DO HAJZLU!" vyjekl.
"Neříkej mi, že jsi je zapomněl!" osočila jsem se na něj.
"Terry... já... promiň... jsem vůl." vykoktal ze sebe a zmizel z místnosti.
"Tak to se mi snad jen zdá!" řekla jsem a sedla jsem si na židli.
Do obřadu zbývala ještě půl hodina, tak jsem doufala, že se Izzy brzo vrátí. Asi čtvrt hodiny před
začátkem se ve dveřích objevil Izzy a ukazoval nám otevřenou krabičku s prstýnkama.
"Díky bohu!" oddechla jsem si.
Sotva se Izzy objevil, hned zase zmizel.. Asi šel uklidnit Richieho. Otočila jsem se na holky, ale chyběla tam Lucy.
"Já se na to vybodnu! Kde je zas Lucy?" vůbec jsem si nevšimla, že odešla.
"Terry, odešla před půl hodinou. Má prý pro tebe překvapení, tak pro něj jela." vysvětlila Kris.
"Tak jen doufám, že to stihne!" řekla jsem a už jsem doopravdy začala panikařit.
Doufala jsem, že to bude perfektní, ale zatím mi to přijde jako absolutní fiasko. Do začátku obřadu
zbývalo pět minut a najednou se otevřely dveře a vešla Lucy.
"No konečně!" řekla jsem a sepjala jsem ruce.
"Všechno je připraveno. Terry, jen jsme museli změnit hudbu. Jak půjdeš k oltáři." řekla s klidem.
"Cože??? Vy mě chcete zničit? Na jakou hudbu půjdu teda k oltáři?" divila jsem se.
"To je právě překvapení!" řekla Lucy.
"Tak co se dá dělat, jdeme." rezignovala jsem.
Už byl akorát nejvyšší čas jít. U vchodu do kostela už všichni čekali. Richie se svojí maminkou byli úplně vepředu. Za nimi horda svatebčanů. Pak šli Izzy s Lucy, Sarady s Jayem a Kris s Chrisem. Než se
všichni usadili a než družba obsadila svá místa vepředu uběhlo asi deset minut. Pak se zavřely dveře a
připravila jsem se já s taťkou.
"Jak ti je, holčičko?" zeptal se mě.
"Jsem docela nervozní. No... spíš na zhroucení, protože mi Lucy oznámila, že změnili hudbu." odpověděla jsem.
"Já vím. Bohužel máme všichni přísný zákaz ti něco říct. Neboj, tempo pochodu bude stejnej." řekl mi.
"Takže ty to víš taky?" nechápala jsem.
"Ví to i Richie. Prostě všichni. Jen pro tebe je to překvapení." odpověděl taťka.
"Tak to je bezva." vzdychla jsem.
"Teď se uklidni. Máme tak deset vteřin a jdeme." řekl taťka a vtom se otevřely dveře.
Jen co jsem udělala první krok do uličky, zaslechla jsem tóny, pro mě, známé písničky. Abych upřesnila, tak to byla 'Anywhere for you' od BackStreet Boys. Zarazilo mě, že to zpívali BackStreet Boys osobně.
Já tu Lucy zaškrtím, až to všechno skončí. Chtělo se mi brečet, ale udržela jsem se. Pomalu jsme došli k
oltáři, kde poctivě čekal Richie. Taťka mu pak předal rámě a poslední tři kroky ke knězi jsme udělali
spolu. Pak kněz začal.
"Sešli jsme se zde, abychom před Bohem spojili tyto snoubence ve svátost manželskou. Má-li někdo
námitky, proč by tito dva neměli být spolu, ať promluví nebo ať mlčí navždy." pak se odmlčel.
Uběhly asi dvě minuty než pokračoval.
"Christophere Richarde Stringini, berete si zde přítomnou Terezu Watrin za manželku, budete jí milovat a ctí, v nemoci i ve zdraví, dokud vám smrt nerozdělí?" zeptal se Richieho.
"ANO!" odpověděl Richie.
Pak se kněz otočil na mě.
"Terezo Watrin, berete si zde přítomného Christophera Richarda Stringiniho za manžela, budete ho
milovat a ctít, v nemoci i ve zdraví, dokud vás smrt nerozdělí?" řekl kněz.
"ANO!" odpověděla jsem.
"Vyměňte si prstýnky a řekněte svůj slib." vyzval nás.
První začal Richie. Vzal prstýnek a řekl náš slib.
"S tímto prstýnkem ti dávám i příslib své lásky a věrnosti." a nasadil mi prstýnek.
Pak jsem byla na řadě já.
"S tímto prstýnkem ti dávám i příslib své lásky a věrnosti." a nasadila jsem mu i já prstýnek.
"Z moci mi svěřené církví, vás prohlašuji za muže a ženu. Můžete políbit nevěstu." řekl kněz tu
nejkrásnější (aspoň pro mě) poslední větu.
Naklonili jsme se k sobě a dali jsme si náš prví manželský polibek. Všichni svatebčané vstali a začali
tleskat. Pak mi Richie nabídl rámě a společně jsme prošli uličkou a pak ven. Teď už jako manželé.
Žádné komentáře:
Okomentovat