"Chrisi, co se děje?" ptal se okamžitě.
"Vím jen to, že Terry měla v drénu krev. Víc ti neřeknu, protože to nevím!" řekl jsem mu a musel jsem si sednout.
"Lásko ona se z toho dosta- " nedořekla Krista, protože se dveře pokoje otevřeli, vyšel doktor.
"Pane Watrine, musíme vaší sestru převézt na sál! Má vnitřní krvácení!" řekl a už jí převáželi.
"Mám to zavolat Richiemu?" zeptal se nejistě Jay.
"Ses zbláznil? Nech ho vyspat!" vystartovala na něj Krista.
"Jen jsem se ptal! Prosil mě, abych mu zavolal, kdyby se něco dělo!" obhajoval se Jay.
"Kristy, klid! Jay to myslel dobře! Sliby se musí plnit!" uklidňoval jsem jí a pak jsem se otočil k Jayovi. "Řekneme mu to zítra! Opravdu se musí vyspat. Myslím si, že to zítra příjme líp než kdybychom mu to řekli teď!" řekl jsem.
"Máš pravdu! Asi by to s ním seklo, kdybychom mu to řekli! Teď, když je unavený!" konstatoval Jay.
Pak nastalo ticho. Kdyby někdo hodil na zem špendlík, uslyšeli byste ho dopadnout. Teprve po hodině se otevřely dveře na druhém konci chodby a vyšel z nich doktor.
"Pane Watrine!" přišel ke mně.
"Jak to vypadá, doktore?" zeptal jsem se okamžitě.
"Z nejhoršího je venku, ale přišla o hodně krve! Dali jsme jí transfuzi a mělo by to být v pořádku. Bohužel je stále v kómatu a díky té operaci se šance, že se probere, ještě zvýšila!" informoval nás doktor.
"Díky doktore! Kdy za ní budeme moct jít?" ptal jsem se dál.
"Pravděpodobně až zítra! Jeďte domů a vyspěte se! Zítra jí uvidíte!" nabádal nás.
"Dobře díky!" poděkoval jsem.
"Tak lidi, asi to tu rozpustíme a pojedeme se vyspat! Tady už nic nezmůžeme!" řekl jsem.
"Kdo chce odvézt?" zeptal se Jay.
Přihlásili jsme se všichni. A tak nás Jay všechny odvezl.
Richie
Bylo sedm ráno, když jsem se vzbudil. Teda moc jsem toho nenaspal, pořád jsem se budil. Vstal jsem a
šel jsem do koupelny udělat ze sebe člověka. Ve sprše jsem byl asi půl hodiny, to u mě není obvyklé ale
trochu mi to pomohlo. Když jsem se oblékal, tak mi zazvonil mobil. Byl to Chris.
"Ano!" řekl jsem.
"Richie, jsi ještě doma?" ptal se.
"A kde bych asi byl?" odpověděl jsem.
"Tak my se pro tebe asi za hodinu stavíme a pojedeme do nemocnice, ju?" ptal se dál.
"Jasně! Budu čekat!" řekl jsem.
Pak jsem to položil. Šel jsem do obýváku a pustil jsem si televizi. Stejně jsem jí nevnímal, tak jsem jí vypnul. Čas se mi neuvěřitelně vlekl. Seděl jsem na gauči a koukal jsem do prázdna. Vzpomínal jsem na to, co jsme s Terry prožili. Za hodinu zazvonil domovní zvonek. Šel jsem otevřít. Byli to Chris, Krista a kluci.
"Ahoj, jen se obuji a můžeme vyrazit!" řekl jsem a šel jsem k botníku.
"Nemusíš spěchat, musíme ti něco říct!" řekl Chris, když vcházeli dovnitř.
"Děje se něco?" ptal jsem se.
"No... něco jo! Víš... když tě Jay včera večer odvážel domů, tak..." řekl Chris.
"Tak co?" skočil jsem mu do řeči.
"... Terry operovali. Měla vnitřní krvácení. Krvácela do břicha." vysvětloval mi Chris.
"Jak je na tom? Je už v pořádku?" ptal jsem se vyděšeně.
"Už je to v pohodě! Ta operace se podařila a doktor říkal, že je mimo nebezpečí. Víš... shodli jsme se na tom, že ti to řekneme teď, než kdybychom ti to řekli už včera! Potřeboval ses vyspat!" vysvětloval dál Chris.
"Díky bohu! A díky, že jste mi to řekli!" děkoval jsem jim.
"Nemáš zač!" řekli sborově. Tak jsem se obul, vzal jsem bundu a chtěl jsem vyrazit. Jenže...
"Richie, vypadáš hrozně!" řekl Izzy.
"Dík za kompliment, Izzy!" řekl jsem jízlivě.
"Nemáš zač!" smál se Izzy. Pak jsme teprve vyrazili.
Do nemocnice jsme přišli docela brzo.
"Dobrý den! Jdeme za Terry F., můžeme za ní?" zeptal se Chris jedné sestřičky.
"Musíte chvilku počkat. Je vizita. Pak k ní nejspíš budete moct." vysvětlila ta sestřička.
"Díky!" poděkoval Chris a šli jsme.
"Á, dobrý den pane Watrine. Jdete za sestrou?" ptal se doktor, když na nás narazil na chodbě.
"Dobrý den, doktore. Ano, jdeme za mou sestrou. Jak je na tom?" vyzvídal Chris.
"Díky té včerejší operaci se její stav trochu zlepšil. Bohužel je stále v kómatu!" odpověděl doktor.
"Doktore, mohl bych mít jeden dotaz?" zeptal jsem se.
"Jistě! Ptejte se pane..." řekl doktor.
"Stringini! Chtěl jsem se zeptat, jestli u Terry mohu být i přes noc?!" zeptal jsem se.
"Tak pane Stringini. Klidně můžete, ale jen pokud jste příbuzný!" řekl doktor.
A do háje. Jedinej Chris u ní může být i v noci. Mám a jazyku jedno slovo, které by v budoucnu mohlo být pravdivé. Ale nevím, jestli ho mám říct teď. Risknu to.
"Jsem její snoubenec!" vylítlo ze mě.
Ostatní se na mě nechápavě podívali. Koukl jsem na ně pohledem, který říkal "potom to vysvětlím". Přikývli.
"Dobře, pokud jste snoubenec, tak u slečny můžete být přes noc!"
Žádné komentáře:
Okomentovat