Tom vzal Billa za ruku a zamířili spolu k Billovu bytu, který čekal na to, až se do něj Tom vrátí, jelikož
byl bez něj opravdu prázdný. Uklidové čety se zatím staraly o odklízení těl nakažených a samozřejmě si
dávali pozor na to, aby se nenakazili.
Vědci Hlavního města, i když se snažili, neúspěšně hledali lék na nákazu, která stále kolovala po světě a posouvala lidstvo na pokraj vyhynutí. Byl to nadlidský úkol. Věděli, že jim uniká základní látka pro
výrobu protilátky, ale nevěděli, o jakou látku se právě jedná. Přitom jí měli opravdu na dosah. Nejistota
právě těchto vědců děsila i nejvyšší osoby ve městě.
**
Dvojice dorazila do bytu a jakmile zavřeli dveře, vrhli se na sebe a za stálého líbání se dopravili do
ložnice. Tom opatrně položil Billa do peřin a vrhl se na jeho krk. Bill naklonil hlavu do strany a tak
odhalil krk víc. Tom toho samozřejmě využil. Posypával jeho bělostný krk motýlími polibky.
Černovláskovi se zadrhával dech.
Tom mu vyhrnul triko a začal ho líbat na hrudníku. Bill zvrátil hlavu dozadu. Dredáč vzal jednu bradavku mezi prsty a začal jí mnout. Černovlásek zalapal po dechu a jeho hlas nabíral na intenzitě.
Tom se usmál a vrhl se rty na druhou bradavku. Billovy vzdechy byly pro dredáče jako rajská hudba a
poháněč.
Bill sotva popadal dech. Bylo to tak intenzivní, že se ani nekrotil. Dredáč přesunul jednu ruku z Billova
boku na jeho rozkrok. To vyvolalo další hlasité vzdychnutí.
„Tomi, prosím,“ žadonil černovlásek, když ho Tom přes rozkrok jen hladil.
Tom se usmál a vsunul ruku pod Billovo spodní prádlo. Billova ruka reflexně vystřelila k Tomově hlavě a prsty vsunul do jeho dredů. Skoro zapomněl dýchat, když ho Tom stiskl. Tom si ale stále hrál s jeho
bradavkou. Párkrát ho i kousl.
„Tomi, já se udě-udělám,“ zakoktal se Bill a doslova žadonil o víc.
„To já chci,“ usmál se Tom, když zvedl hlavu od hrudníku.
„Ale já chci s tebou,“ zakňučel černovlásek a zabořil hlavu do polštáře.
„Opravdu to tak chceš?“ zeptal se Tom zastřeným hlasem.
Bill se nezmohl na nic jiného než na přikývnutí. Tom tedy nemeškal a přesouval se motýlími polibky po
jeho břiše níž k jeho rozkroku.
Svlékl mu tričko, kalhoty i spodní prádlo, takže před ním černovlásek ležel nahý. Bill se trochu
začervenal a to Tomovi přišlo roztomilé. Usmál se a sklonil se k jeho klínu.
Vzal jeho penis do ruky a párkrát zapumpoval. Lehce olízl špičku a pak zamířil níž. Sklonil se a vzal do
pusy jedno varle a začal žužlat. Bill se slastí prohýbal. Chvíli si hrál s jeho varlaty a pak olízl jeho penis
od kořene po špičku, než ho konečně vzal do úst. Prsty pomalým pohybem přesunul k jeho vstupu.
Přejížděl po něm, než jedním prstem vnikl do Billova těla.
Bill doslova zalapal po dechu. Tolik mu to chybělo. Chyběl mu Tom.
Tom začal pomalu, ale intenzivně sát a Bill měl před očima doslova hvězdičky. Už to nezvládal a
neúspěšně oddaloval přicházející orgasmus.
„Tomi.... já... u-už.... bu-budu,“ zalykal se Bill, naposledy se prohnul a udělal se Tomovi do pusy.
Tom vše poctivě spolkl a zvedl hlavu k Billovi. Ten sotva popadal dech, měl zavřené oči a ústa otevřená.
Dredáč přejel dlaní po černovláskově bříšku a znovu se sklonil k jeho rozkroku. Tentokrát ale jeho cílem nebylo Billovo mužství, ale vstup do jeho těla. Stále měl v Billově těle prst a trochu s ním zapohyboval.
Bill vytřeštil oči a opětovně zalapal po dechu. Tom mu zvedl nohy do vzduchu a sklonil se úplně k jeho
zadečku. To, co Bill opravdu nečekal bylo, že ucítil Tomův horký jazyk na svém vstupu. Bylo to pro něj
něco naprosto vzrušujícího. Tom přejížděl jazykem po kůži a citlivém vstupu a párkrát vplul jazykem do Billa. K jeho uším se opět dostalo zalapání po dechu a hrdelní vzdychnutí. To ho popohánělo dál. Opatrně přidal další prst a mírně přirážel do černovláskova rozechvělého tělíčka. Bill měl co dělat, aby to udýchal a jeho touha se opět probouzela k životu.
Tom něžně přirážel prsty do jeho těla a občas je i ohnul v úmyslu najít černovláskovu prostatu. Když se
pokojem prohnal Billův slastný výkřik, zvítězil. Několikrát záměrně přejel po jeho prostatě. Billovo tělo se slastí prohýbalo, že to občas vypadalo, že si zlomí páteř.
Netrvalo dlouho a Bill se udělal podruhé. Bylo to tak intenzivní, že to neovlivnil, když byl navíc
rozdrážděný.
To už Tom uznal, že ho nebude trápit, vzal do ruky lubrikační gel, natřel si jím svůj penis a zároveň
Billův vstup.
Byl to nádherný pohled na Billovo třesoucí se tělíčko po druhém prožitém orgasmu. Bill pootevřel oči a
sledoval Tomovy pohyby. Dredáč vypadal, že čeká na Billovo svolení, tak černovlásek lehce přikývl.
Tom ani nemusel moc dlouho čekat a na jeden přiraz vstoupil do černovláskova těla až po kořen. Bill se
slastí prohnul, protože Tom se trefil na jeho prostatu. Černovlásek div nevykřikl, když se mu dredáč
intenzivně otíral o jeho bod. Tom nepřirážel nijak divoce, ale i pro něj to byla slast. Tolik mu chyběl sex s Billem jako Bill samotný. Po chvíli vzal Billa za kotníky a zvedl mu nohy do vzduchu, nepřestávajíc
přirážet. Položil si jeho nohy na ramena a zrychlil přírazy.
„Proboha!!“ vykřikl Bill a zvrátil hlavu dozadu.
Tom se usmál a nepřestával přirážet. Naopak postupně přidával na rychlosti, až se mu po čele i po celém těle kutálely kapičky potu. Cítil tlak v podbříšku a věděl, že už moc dlouho nevydrží. Ani černovlásek na tom nebyl jinak. Doslova se pod Tomem svíjel slastí a sotva popadal dech.
Netrvalo dlouho, než se Tomovo i Billovo tělo napnulo ve stejnou chvíli. Tomovi se pod náporem
orgasmu podlomily ruce a dopadl na Billa. Oba ztěžka dýchali a tiskli se k sobě, jako by jim zbývalo pár hodin společného života.
Bill chtěl položit ruku do Tomových dredů, ale nezmohl se na nic. Jen ležel a ztěžka oddechoval. Přitom se ale nepřestával usmívat.
Chvilku trvalo, než se Tom uklidnil natolik, aby mohl vyjít z Billova těla a položit se vedle něj. Bill se
hned schoulil do dredáčova náručí. Oba po chvíli usnuli.
**
Nespali ale dlouho. Asi po dvou hodinách spánku se probudili s úsměvem. Tom hladil Billa po tváři a
užíval si jeho blízkosti.
„Víš, že jsi mě odrovnal?“ usmál se černovlásek.
„Opravdu?“ zeptal se jakoby překvapeně Tom.
„Jo. Třikrát za sebou jsem ještě nikdy nebyl. Doslova mě to odrovnalo,“ přiznal Bill a přitulil se k
dredáčově hrudi.
„Tolik jsi mi chyběl Billy,“ hlesl Tom a hladil černovláska ve vlasech.
„Ty mě taky Tommy. Pořád se musím omlouvat. Byl jsem pitomec, když jsem věřil těm pomluvám.
Miluju jen tebe,“ pohladil ho Bill po hrudi a zadržoval opět slzy.
„Jestli začneš brečet, naptlácím ti na holou,“ varoval ho Tom.
Bill k němu zvedl hlavu a usmál se. V jeho očích ale byly vidět ty výčitky. Tom k němu sklonil hlavu a
líbl ho na čelo. Pak ho pohladil po tváři a usmál se. Černovlásek mu úsměv opětoval.
Hodnou chvíli potom se mazlili, dokud se neozvaly jejich žaludky. Oba se tomu upřímně zasmáli a vstali.
Tom podal Billovi jeho boxerky a Bill zase Tomovi. Oblékli si jen to a přesunuli se do kuchyně. Bill, i
když se mu stále klepala kolena, se pustil do přípravy velice pozdní večeře. Tom došel k telefonu a
vytočil číslo do Jennina bytu.
„Halo?“ ozval se ve sluchátku Jennin unavený hlas.
„Čau Jenn, neruším při něčem důležitém?“ zeptal se Tom se smíchem.
„Ne a máš docela kliku. Co potřebuješ, Tome?“ zeptala se ho taky se smíchem.
„No potřeboval bych od tebe nebo od Taye pomoc. Jaksi jsem docela vyšťavenej a nejspíš si ani
nezvládnu dojet pro svoje věci.“ Tomův hlas byl plný radosti.
„Počkej. To jako....“ zajímala se.
„Jo.... vracím se k němu,“ přikývl Tom, i když to Jenn vidět nemohla.
„Ani nevíš, jak jsem ráda, že to slyším. Oba jste byli na zabití, fakt. Šíleli jsme z vás. Měla jsem strach, že když se objevil Andreas, že bude Bill nerozhodnější než předtím,“ řekla radostně Jenn.
„Taky jsem měl strach, neboj. Ale jsem rád, že to takhle dopadlo. Nevím, co bych bez toho blázínka
dělal,“ odpověděl Tom a otočil se na právě přicházejícího Billa.
„To ti řeknu, co bys dělal. Asi by ses zastřelil. Teda aspoň jsi na to vypadal,“ zasmála se Jenn.
„To máš nejspíš pravdu. Můžu počítat s vaší pomocí? Třeba zítra ráno,“ zeptal se znovu.
„Jasně že jo, šéfe. Ráno jsme tam oba i s tvými hadry. Chci vás konečně vidět spolu,“ odpověděla dívka
kladně.
Následně se rozloučili a Tom se vydal k sedačce, na které už seděl Bill a před ním dva talíře s jídlem.
„Hmmm.... voní to úžasně,“ pochválil ho dredáč.
„Nechal jsem se inspirovat tou tvojí kuchařkou,“ usmál se Bill a podával mu talíř.
„Ani nevím, že tam tohle je,“ řekl Tom překvapeně.
„Taky že není. Tohle jsem vymyslel já sám. Ale něco je z tý kuchařky,“ vysvětlil černovlásek.
„Fakt? Tak to musím vážně ochutnat,“ hlesl Tom a nabral si.
Sousto si vložil do pusy a jediné co mu zbývalo bylo to, že jen labužnicky mručel. Bill byl víc než rád,
když se jeho výtvoru dostalo takové reakce a pustil se do jídla taky.
Když dojedli, vstal tentokrát Tom, aby odnesl prázdné talíře. Odešel odešel do kuchyně a Bill se rozvalil na gauči a zapnul televizi. Nedávali tam nic zvláštního, jen ve zpravodajství rozebírali vnik nakažených do města. Zároveň vychvalovali členy záchranných týmů. Bill to tedy dal nahlas a poslouchal.
„Záchranné týmy se opravdu vyznamenaly. Nikdy dřív nebylo město chráněno s takovou vervou jako v
brzkých večerních hodinách. Nejvíce se vyznamenal kapitán Thomas Kaulitz, který chránil nejen své
kolegy z týmu, ale i členy jiných týmů. Jeho výkon, jak řekl sám Generál, bude vyznamenán jistými
zásluhami, které jsou pro nás zatím zatajeny.“
To se ozývalo z repráků televizoru. Bill jen překvapeně koukal na záběry, které kdosi pořídil v době, kdy byli všichni dole a bránili město. Spousta záběrů byla právě na Toma. Až teď si Bill uvědomil, jak blízko byl Tom smrti. Tom to samozřejmě taky slyšel a ohromeně stál mezi dveřmi do kuchyně. Byl ohromený hlavně z toho, co bylo řečeno hlasem moderátora. On má být něčím vyznamenán za úplně normální věc.
Nechápal to.
„Tomi?“ ozval se Bill, když si dredáče všiml. Tom se v tu chvíli jakoby probral a přešel k
černovláskovi. „Slyšel jsi to? Vyznamenání,“ usmíval se Bill a pevně Toma objímal.
„Slyšel. Je to šílený, vždyť jsem nic tak světobornýho neudělal,“ řekl Tom a obličej zabořil do černých
hedvábných vlasů svého milence.
„Ale ano. Vyznamenal jsi se. Viděl jsem to všechno v těch záběrech. Nikdy jsem si nevšiml, že
kameramani jsou takový blázni, aby lezli takhle blízko, když se něco děje,“ odpověděl Bill, zvedl hlavu a políbil Toma na bradu.
„Ani jsem si nikoho nevšiml. Nebo je taky možnost, že tam byly kamery někde na domech,“ řekl dredáč svojí teorii.
„To je fuk. Hlavní je, že jsi v pořádku. Navíc je to vyznamenání takový malý plus,“ usmál se Bill a
opětovně se k Tomovi přitulil.
„To musíme oslavit. Stejně jako nás dva,“ usmál se Tom a vyhoupl si černovláska do náruče.
Ten samozřejmě překvapením vypískl a pevně se Toma chytil. Oba se tomu začali smát a zamířili do
ložnice. Tom opatrně položil Billa na postel a sundal si triko, které si předtím oblékl.
„Nechceš dělat to, co si myslím?“ zasmál se Bill.
„Neboj. Už jsem tě dostatečně odrovnal. Chci se jen mazlit,“ usmál se Tom nevinně a lehl si k němu.
Bill ho hned pevně objal a zabořil hlavu do jeho hrudníku. Dredáč se jen usmál a rukama putoval po
černovláskových zádech. Oba jen jemně hladili toho druhého. V místnosti ale panovalo ticho. To co
chtěli, si řekli pouhými pohledy. Ani netušili jak, ale opět usnuli.
Žádné komentáře:
Okomentovat