Vyvolení 3.

„Billy?“ zavolal na něj ve chvíli, kdy se šel Bill skrýt do sauny.

Bill se na něj otočil a smutně se usmál. Tom se tedy vydal za ním a jakmile se mu naskytla možnost, objal ho.

„Tolik mě to mrzí,“ šeptl mu do vlasů. To už Bill nevydržel a rozvzlykal se.

„Proč mě tak nenávidí? Co jsem jim udělal?“ ptal se plačtivě černovlásek a mezi prsty svíral Tomovo

tričko.

„Jsi jiný, Billy. A oni to jiné v tobě odsuzují. Nelam si s tím teď hlavu. Z toho duelu se vrátíš jako vítěz,

já to vím,“ uklidňoval ho Tom.

„Myslíš?“ Bill k němu zvedl pohled.

„Ne, Billy. Já to vím a věřím tomu. Pak tu budu pro tebe,“ řekl dredáč a pohladil ho po tváři.

„Mám tě rád, Tome,“ usmál se Bill konečně upřímně a vesele.

**

V tu samou chvíli se ve studiu přerušil přenos a Terrensee se otočila k divákům.

„No... vypadá to, že jediná Billova opora je právě Tom. I když.... sami jste mohli vidět v předchozích

přenosech, že ti dva se k sobě opravdu mají. Ale chci slyšet jednu věc. A na tu se zeptám vás, diváků ve

studiu . Taky si myslíte to samé, co Tom?“ zeptala se s úsměvem a studiem se rozlehlo sborové „ANO!“

**

Ve vile až tak dobrá nálada nepanovala. Byla hluboká noc a ti, co ještě zůstali vzhůru horlivě debatovali

o zúčtování. Tom mezi nimi byl taky a naštvaně všechny pozoroval. Bill už dávno spal, jelikož Tomovi usnul v náruči.

Ten byl tak akční, že ho odnesl do ložnice. Všichni na něj samozřejmě koukali. Teď ale debatovali o tom, koho si podle nich vezme Bill do duelu.

„To už je předem jasný. Vezme Rinu,“ pokrčil rameny Martin.

„A divíte se mu?“ vyjel na ně Tom.

„Hej, co se děje, Tome? Jsi od toho zúčtování nasranej,“ otočili se na něj všichni chlapci, co tam seděli,

ale promluvil Erik.

„A ty se mi divíš? Eriku, řekni mi, co ti tak strašnýho Bill udělal, že ho ve vile nechceš?“ zeptal se o něco klidněji dredáč.

„Co mi udělal? Co já vím, je divnej,“ pokrčil rameny Erik.

„Jasně. Podle vás chlapů je divnej a podle ženskejch je to buzna. Co je komu do toho, na co je orientovanej? To že to řekl bylo proto, že chtěl aby měli všichni jasno. To že má svůj styl, kterej se vám

prostě nelíbí, ještě neznamená, že ho odsoudíte, aniž byste poznali, jak úžasnej člověk to je,“ řekl Tom a snažil se zůstat v klidu, ale tohle prostě muselo ven.

„A proč ty ho tak bráníš? Dal ti, nebo co?“ ozvala se Rina ode dveří.

„Co je tobě do toho? Stejně je mi jasný, proč ho tak nenávidíš,“ otočil se na ní Tom a spražil jí zase

zlostným pohledem.

„Jo a proč ty pane chytrej?“ rejpala Rina.

„No jednoduchý. Nejsem zas tak blbej, jak si myslíš a poznám, když po mě holka jede. Navíc tys to nijak neskrývala. Takže když jsi viděla v mé blízkosti Billa, chceš aby odsud vypadl,“ vmetl jí do tváře a všichni ostatní se nestačili divit.

Rina jen zalapala po dechu. Netušila, že je to tak vidět. Hlavně po tomhle nebyla schopná odpovědět

nějakou kousavou poznámkou. Tom se ušklíbl. Věděl, že jí zavřel pusu. A zároveň doufal, že Billa už

nechá na pokoji.

„Jak jsi to věděl?“ zeptal se Mike.

„Jak asi. Bylo to na ní poznat. Jsem na to tak zvyklej, že to poznám. Jenže má smůlu. Holky pro mě nikdy nebudou znamenat víc, než kamarádky,“ pokrčil rameny a vešel do vily.

I na něj to bylo na jeden den moc. Chtěl jít do ložnice a spát. Otevřel tedy dveře do dané místnosti a musel se usmát. Bill ležel na břiše a objímal Tomův polštář a usmíval se.

Tom nechal otevřené dveře, aby se mohl převléknout. Přešel ke skříni, kterou sdílel právě s Billem a

převlékl si tepláky. Triko si na noc nikdy nebral.

Pak se vrátil zavřít dveře a lehl si vedle Billa. Opatrně zpod něj vytáhl svůj polštář a položil se na něj. Bill sebou začal mrskat, aby našel lepší polohu na spaní. Dredáč to s úsměvem sledoval. Bill mu připadal roztomilý. Hlavně v tuhle chvíli.

„Dobrou Billy,“ hlesl než propadl do říše snů.

**

Další den probíhal poměrně v klidu. Bill seděl vyjímečně na zahradě s ostatními. Někteří se s ním

dokonce bavili, ale jiní byly pořád na straně Riny. Jenže to že seděl na zahradě s ostatními mu stejně

nedělalo dobře. K Tomovi se přidal ještě Mike. Ani jednoho z chlapců neodsuzoval za jejich orientaci, o které u Toma ještě dívky nevěděly.

A jelikož přes den byl klid večer už byl Bill opravdu nervozní. Bál se duelu. Zároveň se těšil, že uvidí

mamku a malou Emily.

Terrensee se přihlásila včas. Všichni už na to byli připraveni v obýváku a na stolku před nimi byl kufr s

druhým zeleným šátkem.

„Tak Bille, je čas. Postav se a řekni jméno, koho sebou bereš do duelu,“ vyzvala ho Terrensee a Bill se

tedy postavil.

„No... asi je každýmu tady jasný, koho jsem si vybral. Je to Rina. Ale i tak chci říct. Rino, nevím co jsem udělal špatně. Snažil jsem se s tebou vyjít a chvíli to vypadalo, že to snad i vyjde. Ale pak jsi otočila a hádali jsme se. Nechápal jsem a stále to nechápu. Stejně se to asi nedozvím, takže takhle,“ řekl Bill a Rině podal zelený šátek, který třímal v ruce.

„Čekala jsi to Rino?“ zeptala se jí Terrensee.

„Ano, čekala jsem to. Bylo to očividné už včera,“ odsouhlasila jí to.

„Tak tedy dobrá. Já se s vámi zase rozloučím a zítra se s vámi uvidím ve studiu,“ rozloučila se Terrensee a obrazovka zase ztmavla.

Všichni se zase zvedli a šli si po svých. Jediní tři lidé zůstali v obýváku. I když Bill už chtěl odejít.

„Pěkný divadlo,“ ozval se jízlivý hlas Riny. Bill se na ní otočil a Tom zatínal pěsti.

„Když si to myslíš!?“ pokrčil rameny černovlásek, ale z místa se nehnul.

„Hraješ krásně na city. To samý jsi zkoušel i na Toma, co? Je vidět, žes ho lapil do těch svejch

buzeranskejch sítí. Je mi z tebe na blití,“ Rina se tentokrát postavila, přišla k Billovi a vrazila mu facku.

Bill zůstal ohromeně stát a ruka mu vystřelila vzhůru k jeho vlastní tváři. Rina odkráčela na zahradu, kde se vmísila mezi ostatní obyvatelky vily a začala se bavit. Bill se ale z místa nehnul. Koukal před sebe s rukou stále na tváři, na kterou dopadla Rinina dlaň. Tom to celé jen sledoval, až se odhodlal přijít k Billovi.

„Billy? V pořádku?“ zeptal se ho, ale marně. Bill jen němě koukal před sebe, jako by tam Tom nebyl.

„Billy, sakra promluv,“ zatřásl s ním.

V tu chvíli se Bill probral, omámeně zamrkal víčky a podíval se konečně na Toma.

„Jdu si lehnout,“ bylo jediné, co Bill řekl. Otočil se na patě a odešel do ložnice.

To Tom ale nemohl jen tak nechat. Vydal se rychle za ním a zatímco se Bill převlékal, sedl si na postel a

pozoroval ho. Bill o něm věděl, ale momentálně přemýšlel nad slovy, která mu hnusně vmetla do obličeje Rina. Netušil jaké sítě měla namysli a ani to s Tomem nechápal. Byli přece jen přátelé. Nepřemýšlel nad tím jinak.

„Že ty na to myslíš?“ zeptal se tiše Tom a vyčkával.

„Nechápu, co tím myslela. Vždyť já se tě nesnažím sbalit. Vždyť přece nejsi gay,“ povzdychl si Bill.

"A víš jistě, že nejsem gay?“ usmál se záhadně dredáč.

Bill se na něj překvapeně otočil a hledal v jeho očích a obličeji náznak žertu. Žádný tam ale nenašel.

„Chceš mi říct, že jsi gay?“ zeptal se plaše černovlásek a odpovědí mu bylo Tomovo přikývnutí.

„Panebože,“ vydechl Bill a ruku si dal před ústa.

„Nejde to poznat, co?“ zasmál se dred a vesele koukal na Billa.

„To teda není. Sakra já myslel, že kecá kraviny. Ale vždyť.... to že je mi s tebou dobře neznamená, že se

tě snažím sbalit, nebo jo?“ řekl Bill stále překvapeně a posadil se vedle Toma na postel.

„To víš, že neznamená. Prostě jsme se spřátelili a někdo v tom viděl i trochu víc,“ pokrčil rameny Tom.

„I když ty naše kecací dýchanky na zahradě taky zrovna nevypadali, jako by se bavili jen kamarádi. Vždyť jsem ti ležel v náručí a tak podobně,“ řekl Bill, když si uvědomil, jak to asi opravdu mohlo vypadat.

„To ne no. Jenže mě se to tak líbilo a neříkej, že tobě ne,“ usmál se Tom a Billa objal.

„Taky se mi to líbilo,“ usmál se Bill a taky se opřel do objetí.