"To nevadí! Já stejně musím zpátky do práce!" řekla jsem.
" A jo! Tvoje práce!" nejspíš zapomněl, že jsem před odjezdem chodila do práce.
Ale to se stává. Najednou zazvonil Richiemu telefon.
"Prosím?" řekl.
Pak už bylo jen jasně, proč ne, v kolik, kde a zatím. Vůbec jsem nevěděla, kdo mu volá.
"Terry, to byl Jay a ptal se, jestli bysme s ním a s Lenou nešli do lunaparku!" řekl.
"To jako vážně?" nechtěla jsem věřit vlastním uším.
"Ano, vážně!" řekl s úsměvem.
"Ráda půjdu!" odpověděla jsem.
"A v kolik?"dodala jsem.
"Za dvě hodiny máme sraz u jednoho parku, co je tady blízko." řekl.
"Tak jo! Já se jdu připravit!" řekla jsem.
"Zabírám si koupelnu!" oznámil mi Richie a běžel nahoru.
Za hodinu a půl jsme byli připravení a tak jsme vyrazili. Ten park byl vážně blízko a Jay s Lenou tam už čekali.
"Hoj!" vítal nás Jay z dálky.
My jsme k nim pomalu došli a pak jsme je teprve pozdravili.
"Ahoj!" řekla jsem s Richiem najednou.
"Ty vado! Vy dva jste perfektně sehraní!" vysmekl poklonu Jay.
"To se ti jen zdá! Tak můžeme jít, ne!" řekla jsem.
"Jo jasně!" odpověděl Jay a vyrazili jsme.
Došli jsme tam asi za půl hodiny. Nebylo to daleko.
"Tak kam půjdeme nejdřív?" zeptal se Jay.
"Horská dráha!" řekl Richie.
Jay chtěl jít na švédskou lavici, a já s Lenou jsme chtěly do strašidelného zámku. Tak jsme se rozdělili do párů. S Richiem jsme byli na horský dráze, ve strašidelném zámku, na střelnici, zkusili jsme i centrifugu.
Na autodromu jsme se potkali s Jayem a Lenou. Tam jsme se opravdu nasmáli, ale docela mě štvalo, že
do mě Jay pořád narážel. Bylo asi šest hodin večer a tak jsme si řekli, že už půjdeme domů. Byli jsme
dost utahaní, všichni. Když jsme s Richiem dorazili domu, Richie zmizel do kuchyně. On je takovej malý kontejner, ale není to na něm vidět.
"Terry, máš hlad?" zeptal se mě.
"Ani ne! Půjdu se vysprchovat a zalezu do postele, jsem utahaná." odpověděla jsem.
"Dobře! Já se najím a přijdu za tebou!" řekl Richie a přehraboval se v ledničce.
Já se šla tedy vysprchovat. Z koupelny jsem vyšla asi za dvacet minut a okamžitě jsem zalezla do postele.
"Lásko, spíš?" zeptal se asi po další půl hodině Richie, když přišel do pokoje.
"Pokouším se o to!" rejpla jsem si.
"Aha! Tak já jsem za chvilku u tebe!" odpověděl.
"Dobře!" řekla jsem ospale.
Ale než Richie vyšel z koupelny, tak jsem už spala. Druhý den jsem šla zase do práce. To bylo to, co jsem potřebovala. Unavit se prací. Týden uběhl a Richie s klukama začali natáčet klip. Byl to těžký týden, ale nějak jsme ho zvládli. Zbýval nám ještě týden a pak museli kluci odletět do USA. Já jsem si vzala v práci volno, a trávili jsme spolu všechen volný čas. Chodili jsme do přírody, do kina a tak podobně ale užili jsme si to. Uběhlo to rychle a už tu byl den odletu.
"Miláčku, bude se mi moc stýskat!" řekl Richie, když jsme byli na letišti.
"Ale to mě taky!" odpověděla jsem.
"Slib mi, že na sebe budeš dávat pozor! Budu ti denně psát a volat!" utěšoval mě.
"Slibuju!" řekla jsem jenom, protože jsem začala brečet.
"Lásko, nebreč! Tem měsíc uteče a zase se uvidíme!" objal mě.
"V to doufám! Aspoň, že pak pojedu za Marky a přijedeme do Německa!" řekla jsem smutně a Richie mi otíral slzy.
"Slibuju, že ti zavolám hned, jak přistaneme!" řekl a už musel jít, protože hlásili jejich let.
"Miluju tě!" řekl, když odcházel.
"Já tebe taky! Tak ahoj kluci! A vraťte se zpátky celý!" řekla jsem a ještě jsem jim zamávala.
Oni mi zamávali nazpátek a už zmizeli v letadle. Ještě chvíli jsem stála v letištní hale a sledovala jsem,
jak to letadlo vzlétá a pak zmizelo za obzorem. Pak jsem se teprve otočila a z toho letiště jsem odjela,
přijela jsem domů, udělala jsem si takový malý oběd a sedla jsem si k televizi. Když jsem tak přepínala
kanály, tak jsem se zastavila na jednom programu. Bohužel nevím jeho název. V nějaké tlak show
rozebírali můj vztah s Richiem. Bylo tam spousta názorů, že s ním jsem pro peníze, nebo že se mi líbí to pozlátko slávy kolem něj. Ale taky tam byla většina názorů, že to Richiemu přejí, a že si nemyslí, že jsem zlatokopka atd.... Nad některýma názorama jsem jen kroutila hlavou. Co si ty lidi nevymyslí!
Oběd jsem snědla a šla jsem do kuchyně, když vtom mi zazvonil telefon. Byla to Krista.
"Ahoj Kristy! Copak potřebuješ?" řekla jsem.
"No... chtěla bych se stavit a nějak tě rozptýlit!" odpověděla.
"Proč myslíš, že potřebuju rozptýlit?!" divila jsem se.
"Myslím proto, že odjel Richie!" řekla.
Jo, to má pravdu. Richie je pryč a já bych se tu unudila do zítra.
"Tak jo! Přijď a někam vyrazíme!" řekla jsem nakonec.
"No... mám už rozmyšleno, kam se půjde! Nebude ti vadit, že půjde i Chris? Prý se doma nudí a potřebuje na čerstvý vzduch!" řekla a v jejím hlase bylo poznat, že se směje.
Žádné komentáře:
Okomentovat