Lehl si ke mně a znovu mě objal.
"Miluju tě!" řekl.
"Vždyť já tebe taky!" řekla jsem a políbila ho.
Jen jsme tam leželi a pomalu se blížila osmá hodina.
"Lásko, kolik je hodin?" zeptala jsem se.
"Je čtvrt na osm!" řekl.
"Tak já půjdu ze sebe udělat člověka!" řekla jsem a pomalu jsem vstala.
"Dobře, já se jdu taky připravit." řekl Richie a šel ke skříni.
Já šla mezitím do koupelny. Asi po patnácti minutách jsem z té koupelny vyšla a zaslechla jsem zezdola
hlasy.
"Už jsou tu!" řekla jsem si v duchu.
"Andílku, jsi připravená?" zeptal se Richie. Zrovna stál mezi dveřmi do pokoje.
"Dej mi tak pět minut! A mám pocit, že jsou tady!" odpověděla jsem.
"Jasně, taky jsem je slyšel! Tak já jdu za nimi a ty tom pak, co nejrychleji přijď!" řekl a políbil mě.
"Dobře, za chvilku jsem dole!" řekla jsem a vstoupila do našeho pokoje.
Jen jsem si rozčesala vlasy, oblékla se a pak jsem sešla do přízemí. Čekali jen na mě.
"Tak, konečně vám můžu oznámit tu úžasnou novinu." řekl Richie a rodiče s Bobbym byli napjatí z toho, co z něj vypadne.
"Rodino, chci vám říct, že jsem Terry před měsícem požádal o ruku. A ona souhlasila!" řekl a usmál se.
Rodiče nevěděli, co říct a stejně na tom byl i Bobby. Já jsem cítila, že pomalu začínám rudnout.
"Wow!" vypadlo z Bobbyho.
"Tak to gratulujeme, Richie! Pojď sem, Terry! Chtěla bych obejmout svou budoucí snachu!" řekla Kathy a objala mě.
Ale bylo to jiné objetí. Bylo to takové rodičovské objetí. To samé udělali i Robert s Bobbym.
"Tak tedy vítej do rodiny, Terry!" tuhle větu jsem slyšela hned třikrát za sebou.
Pak Kathy a Robertem zůstali v obýváku, Bobby šel ven a já s Richiem jsme zašli do pokoje. Asi kolem
desáté večer někdo zazvonil u dveří. Richie rychle sešel dolů a šel otevřít. Byl to Jay.
"Ahojky Terry! Jak je?" zeptal se mezi dveřmi.
"Ahoj Jayi!" řekla jsem a šla jsem ho na přivítanou obejmout.
"Máme se dobře! Co ty tady?" dodala jsem.
"Znáš to, musím tu vyřídit pár pracovních věcí!" řekl Jay s úsměvem.
"Aha!" řekla jsem jen.
"Jayi, a kdy dorazí ostatní?" zeptal se ho Richie.
"Zítra odpoledne. Ráno musím jít zařídit hotel a ještě tu máme zamluvený nahrávací studio. Takže tam
taky ráno musím!" vysvětloval Jay.
"Chápu, a nebudeš potřebovat nějaký pomocníky?" zeptal se znovu Richie.
"No... nebyl bych proti! To jakože vy dva?!" řekl Jay.
"Jo, my dva!" řekla jsem já.
"Tak tedy dík!" řekl Jay a dál jsme to neřešili.
Povídali jsme si asi do půlnoci a pak jsme všichni únavou usnuli. Ráno jsme vstali docela brzo na to, v
kolik jsme usnuli. Šli jsme se nasnídat a po snídani jsme vyrazili. Já s Richiem jsme šli zařídit hotel a Jay zase studio. Naštěstí nám Jay napsal adresu toho studia, takže když jsme objednali pokoje pro kluky, tak jsme si to namířili rovnou do studia. Spíš to vypadalo jako nějaká klubovna, ale budiž.
"Tak co na to říkáte?" zeptal se nás Jay, když jsme přišli.
"Jo, je to dobrý!" řekli jsme s Richiem společně.
"Jo a Richie, potřebuju s tebou mluvit! O samotě!" řekl Jay.
"Jasně, už jdu!" řekl Richie, dal mi pusu a šel za Jayem.
Když za sebou kluci zavřeli dveře, tak jsem si to studio prohlédla. Asi za čtvrt hodiny se kluci vrátili.
"To bude v pohodě! Určitě to nějak vymyslíme!" ujišťoval Jaye Richie. Nechápala jsem to a zatím jsem to nechtěla řešit.
"Co takhle zajít někam na oběd a psychicky se připravit na kluky?!" zeptal se Jay a smál se.
"Jasně, proč ne!" souhlasila jsem.
"Jsem pro!" řekl Richie a tak jsme vyrazili do restaurace.
Skvěle jsme se najedli a pak už byl nejvyšší čas vyrazit na letiště. Na letišti jsme čekali přibližně půl
hodiny. Když mě uviděl Izzy, tak se rozeběhl, objal mě, zvedl mě do vzduchu a začal se točit. Kluci z
toho měli srandu, jen já nevěděla, která bije.
"Tak rád tě vidím, Terry!" řekl Izzy a dal mi pusu na tvář.
"Taky tě ráda vidím!" smála jsem se.
Kluci si odvezli kufry do hotelu, před kterým jsme na ně počkali, a jelo se do studia. Klukům se to líbilo, tak začali okamžitě zkoušet. Já se mezitím seznamovala s lidmi z toho domku. Byli velmi milí a přátelští.
Okamžitě jsme si padli do oka. Když měl Richie pauzu, tak se mi věnoval, jak nejvíc mohl. O jedné
takové pauze se mě zeptal:
"Co takhle si dneska vyrazit do klubu? Jen mi dva!" Znělo to lákavě.
"Tak jo! A co kluci?" ptala jsem se.
"Řekl bych, že toho budou mít dneska dost! A navíc musíme zítra něco vyřešit! To ti řeknu pak, nechci
myslet na nic jiného, než na tebe!" řekl a políbil mě.
"Tak dobře! Ale někdy jim to vynahradíme!" souhlasila jsem.
"Zasloužím si tě vůbec?! Ty jsi učiněný anděl!" a znovu mě políbil.
Pak musel jít zase za klukama. Končili kolem osmé večer. Já s Richiem jsme se s klukama rozloučili a šli jsme domů. Dorazili jsme domů a Richie běžel po schodech nahoru se slovy "zabírám si koupelnu!".
Usmála jsem se a šla jsem do pokoje. V klidu jsem se oblékla a nalíčila. Za chvíli vyšel Richie z koupelny s ručníkem kolem boků. Voda mu ještě skapávala z vlasů na jeho nahý hrudník. Ten pohled mi vyrazil dech.
"WOW!" řekla jsem nakonec.
"Co?" divil se Richie.
"Jen... jsi strašně sexy!" odpověděla jsem.
"Jo tak! Tak já se oblíknu a můžeme vyrazit!" řekl a mířil ke skříni. Během pěti minut byl oblečený.
"Tak můžeme vyrazit!" řekl a chytil mě kolem pasu. Nádherně voněl.
"Jo, jdeme!" odpověděla jsem a vyrazili jsme.
Když jsme dorazili do klubu, bylo dost narváno. Hned mezi dveřmi jsem se srazila s nějakou holčinou.
Obsah její kabelky se vysypal na zem, tak jsem jí to pomohla sesbírat. Když jsme obě vstaly, už jsem se
nadechovala, že se jí omluvím. Podívala jsem se na tu holčinu a zamrazilo mě v zátylku. Je to ona?!
Žádné komentáře:
Okomentovat