"Lásko, vstávej! Jsi doma!" uslyšela jsem.
"Co, už? Jak dlouho jsem spala?" chvíli mi trvalo, než jsem se zorientovala.
"No... spala jsi celou cestu!" řekl.
"Aha! Tak teda jdeme?!" zeptala jsem se.
"No... já radši zůstanu v autě!" odpověděl.
"Proč?!" nechápala jsem. Co to s ním je?!
"Já ti to pak vysvětlím, ale teď už jdi! Asi na tebe čekají!" řekl.
"Jak chceš!" řekla jsem, ještě jsem ho políbila, a šla jsem dovnitř.
Doma nikdo nebyl. Rodiče byli asi v práci. Prošla jsem i kuchyň, ale tam taky nikdo nebyl. Tak jsem vyšla po schodech do patra. Eva zřejmě taky nebyla doma. Ještě zbýval Chrisův pokoj. Potichu jsem otevřela dveře. Chris ležel, no ležel... spíš poloseděl, pololežel... na posteli. Koukal se do notebooku.
"Ahoj, bráško!" řekla jsem.
"Jé, Terry, co ty tady?!" rozzářil se mu obličej.
"No... vrátila jsem se domů!" odpověděla jsem.
"Sama?" divil se.
"Ne, Richie mě přivezl." řekla jsem.
Ale vypadal, jakoby tomu nechtěl věřit.
"Richie? Jak Richie?" ptal se.
"Ano Richie! Přijel za mnou a svým způsobem se omluvil!" řekla jsem.
"Vidíš! Já ti říkal, že to dobře dopadne!" řekl Chris s úsměvem.
"Já vím, Chrisi! A děkuju ti, že jsi mi dával naději!" řekla jsem a objala ho.
"A kde je?!" divil se.
"Je dole v autě!" řekla jsem, i když trochu smutně.
"Tak za ním jdi a řekni mu, ať sem nakluše!" řekl a přitom se smál.
Já jsem vyšla z pokoje a šla jsem pro Richieho.
"Lásko?!" řekla jsem nejistě.
"Nikdo není doma???" ptal se.
"To ne! Chris ti vzkazuje, že máš jít se mnou dovnitř!" odpověděla jsem.
"Vážně??" divil se.
Ach jo! Já ty chlapi nepochopím.
"Vážně!" zdůraznila jsem.
"Tak jo!" řekl, vylezl z auta a šli jsme dovnitř. Vyšli jsme nahoru k Chrisovu pokoji.
"Nazdar brácho!" řekl Chris, když jsme vešli.
"Ahoj Chrisi!" řekl Richie.
Vypadalo to, že Richie čekal, že ho Chris seřve. Ale Chris ho neseřval, naopak.
"Díky, Richie!" řekl Chris.
"Za co?" divil se Richie. I já jsem nechápala, za co děkuje.
"Za Terry přece! Že jsi jí přivedl zpátky." odpověděl Chris.
"Aha! Není zač! A jak ti je?" zeptal se Richie.
"Ale... bylo i líp!" konstatoval Chris.
"Povídej, co mají US5 teď v plánu?" zajímal se. Docela mě to zarazilo.
"No... máme prý točit nějaký klip a bude se konat casting!" řekl Richie.
Povídali jsme si asi tři hodiny, když vtom jsem uslyšela někoho odemykat. Byli to rodiče s Evou. Dělali jsme jakoby nic. Mamka se přišla kouknout nahoru, na Chrise.
"Chrisi...." zarazila se, když na všechny viděla.
Richie okamžitě sklopil hlavu. Zdálo se mi, jakoby se styděl. Nevěděla jsem proč.
"Terry, holčičko moje!" zakřičela mamka a tím přivolala zbytek rodiny.
Všichni mě začali objímat.
"Kdy ses vrátila?" ptal se taťka.
"Asi před třema hodinama jsme s Richiem přijeli!" řekla jsem.
"Děkujeme!" řekli Richiemu.
"Není zač! Já musel! Podělal jsem to, tak jsem to musel i napravit!" odpověděl Richie.
Všichni jsme si sedli k Chrisovi do pokoje a povídali si. Konečně Richie nevypadal, jakoby šel na popravu. S Chrisem se smáli a já byla ráda, že se na něj nikdo nezlobí. Asi po hodině povídání si se na mě Richie otočil.
"Terry, chtěla bys jet za klukama?"
"Klidně! Dlouho jsem je neviděla a určitě budou rádi, až nás spolu uvidí!" odpověděla jsem.
"To stoprocentně!" ujistil mě.
Se všema jsme se rozloučili a vyrazili jsme směr WG. Kluci tam naštěstí byli, ale byla tam i Lena a tu jsem chtěla poznat.
"Čus kluci!!" řekl Richie, když jsme vešli.
"Ahoj Richie! To už jsi zpátky?!" vítali ho.
"Jasně, jsem zpátky! A nejsem sám!" odpověděl.
"Jak to myslíš?" divili se a přišli do chodby.
"TERRY!!!!" zajásali, když mě viděli.
"To jsem rád, že jsi zpátky!" řekl Jay.
"A mimochodem, to je Lena!" představil nás.
"Ahoj! Těší mě Leno, já jsem Terry!" řekla jsem.
"Mě taky těší!" řekla a objali jsme se. Je milá.
"No, že ses uráčila vrátit!" řekl Izzy.
"Poděkuj Richiemu!" odpověděla jsem.
"Rád tě vidím!" řekl najednou.
To mě zaskočilo.
Vždycky byl jízlivej, ale teď. Nebudu to komentovat. A ještě mě objal. Šli jsme do obýváku, protože v tý chodbě jsme se jaksi mačkali. Kluci se mě ptali, co jsem dělala, když jsem byla pryč. Tak jsem jim
všechno řekla. A s Lenou jsme si dost rozuměli, takže to bude v pohodě. Bála jsem se totiž, že si
nesedneme. Ale opak je pravdou. Kluci pak navrhli, že si můžeme pustit film.
"Kluci ráda bych se s vámi koukala, ale musíme si s Richiem jet vybalit!" slušně jsem to odmítla.
"Tak jo! Zavoláme vám a nějak se domluvíme na nějaký společný výlet!" řekl Jay.
"Jasně! To musíme!" odpověděla jsem a šli jsme s Richiem k autu.
"Jak jsi to myslela, že musíme domů?" ptal se Richie v autě.
"No domů! K nám dvěma domů!" řekla jsem a sledoval jeho překvapený výraz.
Žádné komentáře:
Okomentovat